Byla jsem velmi požádána, abych promluvila o kávě. Chápu, že se objeví spory a nesouhlas. Nikoho však nenutím, jen vám nabízím k zamyšlení — co když? A sdílím svou zkušenost, svůj vztah ke kávě.
Káva mi zpočátku nechutnala. Měla jsem štěstí, že jsem ji do svých 20 let nepila vůbec. Jednak proto, že ji nepila moje máma, a také mi ta chuť kategoricky nevyhovovala. V tomto ohledu se mohu považovat za šťastnou, protože mnozí pili kávu už ve škole — někdy se k obědu nepodával čaj, ale káva. Dětem! I když o tom až o něco později.
Když mi bylo kolem dvaceti a studovala jsem na univerzitě, našla jsem si práci v pagingové společnosti. Měli jsme směny 12 hodin práce a 36 hodin volno. To znamená nejdříve denní směna, pak noční a tak dále. V noci sice nebylo moc práce, ale přesto tam nějaká byla a člověk musel zůstat na nohou. K tomu jsme používali různé prostředky – včetně kávy...ČTĚTE DÁLE... https://telegra.ph/6-let-bez-k%C3%A1vy-09-22
Během několika desetiletí se stůl zásadně změnil. To, co dříve přicházelo čerstvé, s rozpoznatelnými surovinami a jednoduchými postupy, se dnes nabízí v lesklých obalech plných přísad, barviv a sloučenin, jejichž názvy se sotva dají přečíst. Geneticky modifikovaná semena, skryté cukry a receptury navržené tak, aby vyvolávaly závislost, vytlačily jídlo, které vyživovalo bez chemických přísad.
Oficiální verze hovoří o pokroku, bezpečnosti a hojnosti. Kritický pohled vidí něco jiného: potravinový systém optimalizovaný pro trvanlivost, průmyslové marže a opakovanou spotřebu, nikoli pro dlouhodobé zdraví. Tělo přijímá kalorie. Přijímá však stále méně skutečných výživových informací.
Když se ultra zpracované potraviny stanou normou, nejde už o gastronomickou otázku. Jde o to, kdo rozhodl, že výživa je méně výnosná než výroba průmyslových směsí.
Podívejte se na etiketu… a spočítejte, kolik ingrediencí nepoznáte...ČTĚTE DÁLE... https://telegra.ph/Od-potraviny-k-v%C3%BDrobku-09-22
"Problém začíná v momentě, kdy jde člověk k lékaři, aniž by to bylo nutné. Pokud to jde, nechoďte k lékaři. Nechoďte k lékaři jen tak. Návštěva lékaře je rizikovým faktorem, který může vést k onemocnění. To je první věc. Jak to? Kdybych sám šel k lékaři a požádal o vyšetření, aby zjistili, co mi je, určitě by u mě něco našli. Preventivní prohlídka. Řekněme preventivní prohlídka. Určitě by mi něco našli. Ale preventivní prohlídky škodí zdraví. A to je prokázáno už více než 20 let – pravidelné preventivní prohlídky u člověka, který se cítí dobře, škodí zdraví; lidé umírají dříve, protože jakmile jednou půjdete k lékaři, uvidí u vás něco, najdou u vás něco. Snažím se tam nechodit, aby u mě nic nenašli."
Dorothy Andersen – žena, která odhalila mukoviscidózu
Odmítli jí chirurgickou praxi, protože byla žena. Začala tedy zkoumat zemřelé děti a objevila nemoc, která zabíjela tisíce lidí.
New York, rok 1935.
Sklepní pitevna Babies Hospital byla studená, páchla formaldehydem a starým tabákem. Doktorka Dorothy Andersen stála nad malým tělem tříleté holčičky. V kartě stálo „celiakie“ – běžná diagnóza u dětí, které nedokázaly trávit potravu, hubly a umíraly. Lékaři doporučovali banánovou dietu a doufali. Většina dětí přesto zemřela.
Andersenová však nebyla spokojená.
Viděla příliš mnoho případů „celiakie“, které nedávaly smysl. Tyto děti umíraly hlady navzdory vlčímu apetitu. Jedly bez přestání, a přesto chátraly, měly nafouklá břicha a vyhublá těla...ČTĚTE DÁLE... https://telegra.ph/Dorothy-Andersen--%C5%BEena-kter%C3%A1-odhalila-mukoviscid%C3%B3zu-09-21
Proč se PFAS stále používají v léčivech, když existují alternativy?
Vědci identifikovali 111 účinných látek obsahujících PFAS, které se používají v humánních léčivech, a zjistili, že pro 87 % z nich již existuje alternativa bez PFAS, přičemž pro téměř všechny zbývající látky se alternativy právě vyvíjejí, což zpochybňuje představu, že tyto „věčné chemikálie“ jsou v moderních léčivech nezbytné.
Fluor se do léků obvykle přidává za účelem zvýšení jejich stability nebo zlepšení jejich distribuce v těle, nikoli proto, že by zajišťoval jejich terapeutický účinek; to znamená, že mnoho léků by mohlo přinášet stejné přínosy i bez PFAS.
Více než 80 % zkoumaných léčiv obsahujících PFAS se rozkládá na kyselinu trifluorooctovou (TFA), což je vysoce perzistentní látka znečišťující životní prostředí, kterou je velmi obtížné odstranit, jakmile se dostane do řek, jezer a pitné vody
K expozici PFAS dochází z mnoha zdrojů, včetně léků, nádobí s nepřilnavým povrchem, obalů na potraviny, produktů odolných proti skvrnám a pitné vody, takže omezení zbytečné expozice v různých oblastech vašeho života snižuje celkovou kumulativní zátěž za celý život
Pokud potřebujete léky na předpis, praktickým způsobem, jak snížit expozici a zároveň podpořit vývoj a používání léků obsahujících méně perzistentních chemických látek, je zeptat se, zda je k dispozici stejně účinná alternativa bez PFAS.
Když se řekne „PFAS“, pravděpodobně si vybavíte nádobí s nepřilnavým povrchem, nepromokavé bundy nebo kontaminovanou pitnou vodu. Pravděpodobně vás nenapadne lék na předpis, který máte v lékárničce. Fluorované sloučeniny klasifikované jako per- a polyfluoroalkylové látky (PFAS) jsou však součástí překvapivě široké škály schválených léčiv, a to často nikoli proto, že by byly nezbytné pro léčebný účinek těchto léků, ale proto, že usnadňují jejich výrobu.
Pokud fluor slouží spíše konstrukčním cílům výrobce než terapeutickým potřebám pacienta, pak si každý lék obsahující PFAS, který prochází vaším tělem a dostává se do vodovodní sítě, zaslouží důkladnější prozkoumání, zejména nyní, když vědci zjistili, zda již existují účinné alternativy. Analýza publikovaná v časopise „Sustainable Chemistry and Pharmacy“ se zabývala právě touto otázkou a její odpověď by měla změnit způsob, jakým budeme v budoucnu uvažovat o vývoji léčiv...ČTĚTE DÁLE... https://articles.mercola.com/sites/articles/archive/2026/09/21/pfas-containing-medicines-alternatives.aspx