Телеграм канал «Český Těšín Chraňme naše děti»

Dorothy Andersen – žena, která odhalila mukoviscidózu


Odmítli jí chirurgickou praxi, protože byla žena. Začala tedy zkoumat zemřelé děti a objevila nemoc, která zabíjela tisíce lidí.

New York, rok 1935.

Sklepní pitevna Babies Hospital byla studená, páchla formaldehydem a starým tabákem. Doktorka Dorothy Andersen stála nad malým tělem tříleté holčičky. V kartě stálo „celiakie“ – běžná diagnóza u dětí, které nedokázaly trávit potravu, hubly a umíraly. Lékaři doporučovali banánovou dietu a doufali. Většina dětí přesto zemřela.

Andersenová však nebyla spokojená.

Viděla příliš mnoho případů „celiakie“, které nedávaly smysl. Tyto děti umíraly hlady navzdory vlčímu apetitu. Jedly bez přestání, a přesto chátraly, měly nafouklá břicha a vyhublá těla...ČTĚTE DÁLE... https://telegra.ph/Dorothy-Andersen--%C5%BEena-kter%C3%A1-odhalila-mukoviscid%C3%B3zu-09-21

Proč se PFAS stále používají v léčivech, když existují alternativy?


Vědci identifikovali 111 účinných látek obsahujících PFAS, které se používají v humánních léčivech, a zjistili, že pro 87 % z nich již existuje alternativa bez PFAS, přičemž pro téměř všechny zbývající látky se alternativy právě vyvíjejí, což zpochybňuje představu, že tyto „věčné chemikálie“ jsou v moderních léčivech nezbytné.
Fluor se do léků obvykle přidává za účelem zvýšení jejich stability nebo zlepšení jejich distribuce v těle, nikoli proto, že by zajišťoval jejich terapeutický účinek; to znamená, že mnoho léků by mohlo přinášet stejné přínosy i bez PFAS.
Více než 80 % zkoumaných léčiv obsahujících PFAS se rozkládá na kyselinu trifluorooctovou (TFA), což je vysoce perzistentní látka znečišťující životní prostředí, kterou je velmi obtížné odstranit, jakmile se dostane do řek, jezer a pitné vody
K expozici PFAS dochází z mnoha zdrojů, včetně léků, nádobí s nepřilnavým povrchem, obalů na potraviny, produktů odolných proti skvrnám a pitné vody, takže omezení zbytečné expozice v různých oblastech vašeho života snižuje celkovou kumulativní zátěž za celý život
Pokud potřebujete léky na předpis, praktickým způsobem, jak snížit expozici a zároveň podpořit vývoj a používání léků obsahujících méně perzistentních chemických látek, je zeptat se, zda je k dispozici stejně účinná alternativa bez PFAS.

Když se řekne „PFAS“, pravděpodobně si vybavíte nádobí s nepřilnavým povrchem, nepromokavé bundy nebo kontaminovanou pitnou vodu. Pravděpodobně vás nenapadne lék na předpis, který máte v lékárničce. Fluorované sloučeniny klasifikované jako per- a polyfluoroalkylové látky (PFAS) jsou však součástí překvapivě široké škály schválených léčiv, a to často nikoli proto, že by byly nezbytné pro léčebný účinek těchto léků, ale proto, že usnadňují jejich výrobu.

Pokud fluor slouží spíše konstrukčním cílům výrobce než terapeutickým potřebám pacienta, pak si každý lék obsahující PFAS, který prochází vaším tělem a dostává se do vodovodní sítě, zaslouží důkladnější prozkoumání, zejména nyní, když vědci zjistili, zda již existují účinné alternativy. Analýza publikovaná v časopise „Sustainable Chemistry and Pharmacy“ se zabývala právě touto otázkou a její odpověď by měla změnit způsob, jakým budeme v budoucnu uvažovat o vývoji léčiv...ČTĚTE DÁLE... https://articles.mercola.com/sites/articles/archive/2026/09/21/pfas-containing-medicines-alternatives.aspx

Naostro😂😂😂

Pes odvrátil kameru, aby si nenápadně ukradl jídlo, ale v domě se objevil zrádce 🐈😁😁

Chceš-li žít, musíš se umět přizpůsobit 😅😅😅

Proč jsou želvy vypouštěny daleko od břehu? Není to krutost, ale trénink pro přežití.

Lidé se často rozhořčují, když jsou želvy vypouštěny daleko od vody, a musí se plazit po písku. Ve skutečnosti je tato cesta součástí programu přežití. Pomáhá jim zapamatovat si magnetické "otisky" pláže, aby se po 20 letech vrátily a kladly zde vajíčka; zahřívá jim svaly a plíce před dlouhým plaváním; a trénuje jejich orientaci podle světla a gravitace. Příliš brzký vstup do vody jim tyto dovednosti odepírá. Takže se nezlobte – příroda ví, co dělá.

Krao Farini, „opičí dívka“. 1883, Velká Británie

Krao Farini – rodačka z Laosu trpící hypertrichózou (nadměrným ochlupením) – byla v roce 1883 odvezena do Evropy a představena v londýnském Královském akváriu impresáriem Guillermem Farinim. V době, kdy byla Darwinova evoluční teorie na vrcholu popularity, ji promotéři senzačně propagovali jako „chybějící článek“ mezi člověkem a opicí, což vyvolalo obrovský rozruch mezi veřejností i antropology té doby. Navzdory vykořisťovatelskému charakteru „show zrůd“ viktoriánské éry Farini Krao oficiálně adoptoval a zajistil jí vzdělání; volně hovořila několika jazyky, zajímala se o literaturu a hrála na klavír. Až do konce svého života v roce 1926 úspěšně vystupovala s cirkusem Ringling Bros. v USA a zůstala jednou z nejslavnějších umělkyň v historii cirkusového umění.