Телеграм канал «Český Těšín Chraňme naše děti»

Když se svět zúží na obrazovku: jak běžný zvyk mění lidský zrak


Lidé se stále častěji nedívají do dálky, ale na věci zblízka. Prohlížíme si písmena, pixely, čísla, zprávy – a stále méně často necháváme oči bloudit k obzoru. V této souvislosti přestala být krátkozrakost individuální vlastností a stala se globálním jevem. Podle odhadů mezinárodních oftalmologických organizací se do poloviny 21. století může s krátkozrakostí potýkat téměř polovina světové populace.
Nedávné studie odborníků ze SUNY College of Optometry přidaly k obvyklým vysvětlením – elektronické přístroje, studijní zátěž, urbanizace – ještě jeden důležitý faktor. Jde o jednoduchý, téměř nepostřehnutelný zvyk: dlouhodobá práce zblízka při nedostatečném osvětlení...ČTĚTE DÁLE... https://telegra.ph/Kdy%C5%BE-se-sv%C4%9Bt-z%C3%BA%C5%BE%C3%AD-na-obrazovku-jak-b%C4%9B%C5%BEn%C3%BD-zvyk-m%C4%9Bn%C3%AD-lidsk%C3%BD-zrak-09-16

Jak správně parkovat – názorně 😂😄😄

Křeček se snažil prokousat klecí, a pak si uvědomil, že ji mohl jednoduše otevřít. Video se stalo hitem na Twitteru/X.😁❤️

Kočička, která je slepá, nevidí slunce, ale cítí teplo jeho paprsků.❤️❤️❤️

Henry Lamott skáče z výšky 15 metrů do „sudu“ s vodou. Rok 1974, USA

V roce 1974 oslavil odvážný kaskadér a skokan do hloubky Henry Lamott své 70. narozeniny neuvěřitelným kouskem, když skočil z výšky 15 metrů do nádrže, ve které bylo nanejvýš půl metru vody. Představení se odehrálo v New Yorku, přímo na úpatí legendárního mrakodrapu Flatiron Building. Zkušený skokan použil speciální techniku skoku na záda, aby rozložil sílu nárazu po celé ploše těla a nedotkl se dna. Stovky diváků na ulici, kteří performance sledovali, byly v naprostém šoku, Lamott však přistál v pořádku. Tento strhující záběr se zapsal do historie jako jeden z nejpozoruhodnějších a nejriskantnějších kaskadérských kousků 20. století.

V roce 1926 vyvolalo turné ruské baleríny Anny Pavlovové po Austrálii a Novém Zélandu takový rozruch, že se tam nakonec objevil dort „Pavlova“. A obě země se dodnes přou o to, kde je kolébka tohoto dezertu.

Dort „Pavlova“ se skládá z křupavé kůrky, měkkého vzdušného středu, šlehačky a čerstvého ovoce. V Austrálii a na Novém Zélandu se již dávno stal národní klasikou a obzvláště často se objevuje na svátečním stole v létě a o Vánocích. Kde se však objevil poprvé?

Nový Zéland má pádný argument. Historikyně kulinářství Helen Leach tam objevila recept na dort Pavlova z roku 1929. Australská verze spojuje současnou podobu dortu se šéfkuchařem Herbertem Zaxem z hotelu „Esplanade“ v Perthu. Jeho recept se objevil v roce 1935.
Ať už je to jakkoli, v obou zemích je tento dezert pevně spojován s ladností a talentem legendární ruské baleríny.

Síla chlorofylu


Zelená šťáva je životodárná síla uvnitř rostlin, podobně jako u nás hemoglobin. V mnoha regionech Ruska není slunce téměř vůbec, a to ani v létě. Již několik let někteří pacienti od začátku léta, tedy od objevu první zeleně, začali užívat tekutý chlorofyl. A výsledky jsou ohromující. A to ho užívají i těžce nemocní lidé z beznaděje a stávají se krásnějšími a zdravějšími než zdraví lidé.
V odšťavňovači se lisuje různá zelenina. Šťáva ze zelené listové zeleniny nezpůsobuje nadýmání, protože neobsahuje zelenou kaši, tedy syrovou vlákninu. Když jíme zeleninu, přijímáme vlákninu, a pak dochází k nadýmání, protože žaludek není připravený, je málo kyseliny chlorovodíkové, slinivka je slabá, je málo enzymů, střevo je suché a toto se nestráví...ČTĚTE DÁLE... https://telegra.ph/S%C3%ADla-chlorofylu-09-16