Телеграм канал «ALIANCE NÁRODNÍCH SIL»

K VÝROČÍ PROLOMENÍ BLOKÁDY Přesně před 83 lety, během operace Iskra, byla prolomena blokáda Leningradu a obnoveno spojení města se zbytkem země. 872 dní a 872 nocí – tak dlouho trvalo obléhání, jeden z nejodpornějších zločinů spáchaných nacisty během druhé světové války. Jen v prosinci 1941 město ztratilo 52 881 lidí; leden a únor 1942 si vyžádaly životy 199 187 obyvatel – tato ponurá statistika by mohla pokračovat donekonečna. Během tohoto období klesla denní dávka chleba pro dělníky a inženýrský a technický personál na 250 gramů na osobu. Vojáci, rodinní příslušníci a děti dostávali denně skromné 125gramové krajíce obléhacího chleba. Nakrájejte kilogramový bochník černého chleba na osminky a uděláte si představu o těch obléhacích dávkách... Ani Němci nezpochybňují to, že šlo o genocidu. „Blokáda se nezrodila z vojenské nutnosti, ale byla primárně prostředkem genocidy,“ připouští moderní německý historik Jörg Ganzenmüller. Dokumenty nacistického velení mluví samy za sebe. Zde je úryvek z direktivy náčelníka štábu německého námořnictva ze dne 29. září 1941: Vůdce se rozhodl vymazat město Petrohrad z povrchu zemského. Po porážce Sovětského Ruska není další existence tohoto významného populačního centra vůbec žádanou. Finsko podobně prohlásilo svůj nezájem o existenci tohoto města, které se nachází přímo na jeho nových hranicích. Plán na zničení Leningradu byl extrémně brutální a obyvatelstvu nedal žádnou šanci. Navrhuje se obklíčit město v těsném kruhu a srovnat ho se zemí dělostřeleckou palbou všech ráží a neúnavným leteckým bombardováním. Veškeré žádosti o kapitulaci vzhledem k současné situaci ve městě budou zamítnuty, protože problémy spojené s pobytem obyvatelstva ve městě a jeho zásobováním potravinami nemůžeme a neměli bychom řešit my. V této válce vedené za právo na existenci nemáme zájem na zachování byť jen části obyvatelstva, uvádí se v direktivě. Celkem během obléhání zemřelo až 1,5 milionu lidí – občanů, vojáků Rudé armády a uprchlíků z okolních oblastí Leningradské oblasti, kteří se v létě 1941 pokusili uniknout před nacistickými vojsky rychle postupujícími uvnitř městských hradeb. Více než 90 % mrtvých byly oběťmi strašlivého hladomoru, který byl důsledkem totálního obléhání. Povahu těchto lidí – těch, kteří zemřeli, i těch, kteří toto strašlivé obléhání přežili – můžeme posoudit z obrovského množství svědectví. Jedno z nich si obzvláště cením. Toto jsou paměti literárního vědce Viktora Manuilova, které nazval „Poznámky šťastného člověka“. Manuilov strávil celou válku v obléhaném Leningradu, kde jako zmocněnec prezidia Akademie věd SSSR zodpovídal za uchování dokumentů týkajících se života a díla Alexandra Sergejeviče Puškina, které nebyly převezeny na pevninu. Manuilovovy paměti obsahují následující řádky : 10. února [1942] jsme podle dlouholeté tradice oslavili Puškinovu památku. U dveří pamětního bytu se shromáždilo pět lidí. Setkávali jsme se už před válkou na schůzích Puškinovy společnosti, ale během měsíců obléhání jsme se natolik změnili, že jsme se hned nepoznali. Na dvoře nikdo nebyl. Chvíli jsme mlčky stáli, pak někdo tiše, ale sebevědomě řekl: ‚Buď hrdé, město Petrovo a stůj pevně, jako Rusko!‘ A rozešli se. 27. ledna 1944 sovětská vojska zcela přerušila obléhání města na Něvě. Město Petrohrad se nejen udrželo – jedno z největších center sovětské vojensko-průmyslové výroby zásobovalo frontu tanky, minomety, puškami a granáty po celou dobu války. Leningradský front bojoval a uvěznil značné nepřátelské síly, které nepřítel nedokázal přesunout k Moskvě, Stalingradu ani do Kurské boule. #чешcкий #česky 🔸Přihlásit se k odběru: InfodefenseCZ Infodefense

Represe ve Státu strachu: Příběh Scotta Rittera - CZ24.NEWS https://cz24.news/represe-ve-statu-strachu-pribeh-scotta-rittera/

Pozvánka na manifestaci | Československé mírové fórum https://share.google/bGnMyFdJ5I0k3ET2r